Mytologie regionu

Dobývání nerostného bohatství znamenalo věčný boj s mnoha přírodními silami, které si lidé v minulosti neuměli vysvětlit. A stejně tak jitřily jejich fantazii hluboké hvozdy v okolí Horního Slavkova. To vše vedlo ke vzniku desítek tajuplných pověstí, ve kterých se to hemží poklady, permoníky i duchy a strašidly.

Prvního skutečně odborného zpracování se mytologie Horního Slavkova a okolí dočkala až v roce 1994 z pera pracovníka sokolovského muzea Josefa Brtka.

Převážná část pověstí města i regionu se týká hornictví. Jejich nejčastějšími atributy tak jsou permoníci, skřítci žijící v dolech a skalách, kteří uměli horníkům způsobit řadu nepříjemností, ale v některých případech je také štědře odměnit. Velmi často se pak v pověstech vyskytují také různé poklady ukryté pod zemí.

Jednou ze zajímavostí legend města Horního Slavkova a okolí jsou hledači pokladů. Ti se do legend dostali díky tomu, že je samotné do oblasti přilákaly pověsti o bohatství ukrytém v jeho podzemí.

Vedle obecných mýtů, nebo pověstí vztahujících se ke konkrétním, nějakým způsobem tajuplným lokalitám regionu, je i několik bájí týkajících se přímo města Horní Slavkov. Konkrétně jde o legendu O morovém sloupu, nebo O zazděném vozkovi, které jsou však zřejmě novodobého původu a, jak konstatuje J. Brtek, jen o něco málo starší bude zřejmě i pověst o návštěvě císaře Matyáše ve městě. Mezi původní pověsti města tak je řazena pouze ta o pokladu nalezeném a zase ztraceném v jednom z místních domů, publikovaná tiskem již v roce 1888.